Vzdělávání

Co má dnes děti naučit střední škola? Jak bude vypadat naše společnost za dvacet let? Co má smysl děti učit, jakým způsobem a na co je potřeba se zaměřit? Jak má probíhat přínosná hodina informatiky?

Takové otázky si klademe a pokládáme je i osobnostem napříč obory, lidem z vědy, byznysu, vzdělávání, rodičům, aktivním lidem. Lidem, kteří pochopili, že na kvalitním školství stojí naše budoucnost a že se nelze v tomto ohledu úplně spolehnout na náš stát. 

"Naše budoucnost je nejistá, to je jediné, co o ní můžeme s jistotou prohlásit", řekl Michael Šebek, profesor kybernetiky na ČVUT v Praze v interview Lucie Výborné v Českém rozhlase. Školy by měly tedy děti připravovat na jakoukoliv budoucnost a měly by u dětí rozvíjet ty schopnosti a dovednosti, které se hodí v každé budoucnosti. Máme stejný závěr a myslíme si, že rozvíjet je třeba tvůrčí a kritické myšlení, flexibilitu, kreativitu, schopnost komunikovat a potřebu celoživotně se vzdělávat. Zodpovědnost místo slepé poslušnosti a zvídavost místo očekávání hotového výkladu, na tom chceme stavět naši školu a celkový přístup ke studentům. Chceme, aby naše výuka byla zdrojem inspirace a dobrých nástrojů. Chceme podporovat mladé lidi ve snaze věci zkoušet a dělat přitom chyby, protože jen děláním chyb se člověk efektivně učí a posouvá dál. Myslíme si, že jedním z hlavním úkolů školy je přinést člověku informace o tom, kdo je, jaké má hodnoty, v čem vyniká a v čem jsou naopak jeho limity. Jedině tak lze budovat přirozené sebevědomí jedince, jedině tak může člověk prožít naplněný a šťastný život. 

Chceme být místem, kde panují dobré, fungující a zdravé mezilidské vztahy, kde se lidé respektují a mají k sobě úctu, kam děti i dospělí rádi chodí, protože se tam cítí bezpečně. 

Ohledně naší specializace a zaměření se na moderní technologie máme široké pole působnosti, rámcová státní ICT norma pro Gymnázia nám neukládá nic konkrétního; je velmi obecná a velmi akademicky pojatá. Snaží se sice celkem obšírně popsat klíčové kompetence "digitálně" gramotného jedince, nicméně formulace jsou natolik vágní až mlhavé, že školám opravdu neposkytuje vůbec žádnou rukověť k praktickému realizování ICT výuky, např. "Ovládá, propojuje a aplikuje dostupné prostředky ICT. Využívá teoretické i praktické poznatky o funkcích jednotlivých složek hardwaru a softwaru k tvůrčímu a efektivnímu řešení úloh". Zatímco v ostatních předmětech jsou v přehledu učiva detaily jdoucí často na úroveň spisovatelů, termínů, dějinných událostí a podobně, v ICT nenajdete ani slovo IP adresa, natož slova jako prohlížeč, lokální úložiště, cloud, proto pak výuka na školách vypadá, jak trefně popisuje na svém blogu pan Michal Bláha

Rozhodli jsme se kvalitní ICT kurikulum připravit sami a vystavět ho na základě našich vlastních znalostí a zkušeností z IT praxe. Rozhodli jsme se přitom spolupracovat s předními technologickými firmami jako Microsoft, Google a Oracle, se kterými jsme navázali partnerství. Budeme hledat další technologické firmy a možnosti propojení, jak do komerční, tak do neziskové sféry. Oslovujeme vědecké instituce. Přijali jsme osobní pozvání šéfa Ústavu informatiky pana profesora Pelikána k nim do Akademie věd ČR, nechali si představit tamní projekty a vidíme tam velký potenciál a oboustranně výhodné možnosti spolupráce.

Chceme být v aktivním kontaktu se všemi progresivními českými školami, středními i vysokými.  Ze zahraničí nás nejvíce oslovují školy finské. Finové totiž berou vzdělávání opravdu vážně a je pro ně jednou z hlavních priorit, jejich školsví je proto na špičkové úrovni a jejich výsledky patří mezi nejlepší, ačkoliv finské děti tráví ve škole nejméně času z celé Evropy. Pro finské učitele je každé dítě důležité, každé je nadané a každé zaslouží pozornost. Učitel je tam opravdovou osobností, vysoce kompetentní nejen po stránce odborné, ale i lidské a na základě toho jsou finští učitelé také ohodnoceni, jak finančně, tak společenským postavením. Takový model bychom rádi viděli i u nás.

Na základě rozhovorů, které jsme vedli, jsme přesvědčeni, že naše veřejnost není ke školství lhostejná a přibývá lidí, kteří si uvědomují nutnost kvalitního vzdělávání a opravdovou potřebu systémové změny.

Děkujeme všem za jejich názory, myšlenky a zajímavé podněty. 


"Taková škola, jakou děláte, je strašně moc potřeba a když se mě ptáš konkrétně na informatiku, chtěl bych tam vidět šířku ...učit se programovat na různých platformách, řešit problémy...od srand jako udělejte tady v tom hada, po databázi, po složitější systém..."  (26.6. 2019)

Petr Mára, technologický evangelista, trenér s certifikací Apple 


"Byl jsem vždy zastáncem toho, aby se děti učily něco, co si odnesou na celý život a čím jsem starší, tím jsem k tomu skeptičtější. Už si nemyslím, že je třeba se učit předměty a učit se něco nazpaměť, spíš se kloním k tomu, že by se děti měly učit myslet jako metodu, učit se pobírat vědění, učit se učit, učit se orientovat se ve velkém množství dat." (29.6. 2019)

Vladimír Pikora, analytik finančních trhů a makroekonom


"Ani na vejšce jsme se neučili věci, který potřebuješ v reálným životě, jako třeba jak funguje web, internet, co je to DNS a že to třeba souvisí s bezpečností.... učil bych je nástroje jako git, práci na linuxu a učil bych klidně javu, ale konkrétní technologie nejsou úplně podstatný..." (1.7. 2019)

Milan Borůvka, doplnit dle jeho přání


"Střední škola je pro mě průvodcem finálního stádia dětství do života. Paradigma, na které jsme historicky zvyklí, že se ve škole vykládá látka a doma se dělají domácí úkoly se naprosto otáčí a role učitelů je úplně jiná, než dřív, je to role průvodců, koučů, mentorů... a tohle všechno klade daleko větší nároky na učitele." (10.7. 2019)

Petr Beneš, spoluzakladatel 6D Academy, kouč a technologický optimista. 


"Když se půjdete podívat na Matfyz, zjistíte, že je tam stejný počet studentů a studentek. Přitom na programování jsou samí muži, to nedává logiku... To vzniklo v osmdesátých letech, kdy IT bylo koníčkem, co začínal hardwarem, kdy každý nejdřív něco pájel a montoval.
Tak to dneska už vůbec není, mají tam být kluci i holky a učil bych je algoritmizovat, ajťácké myšlení. A také, že je třeba nejen napsat funkční software, ale taky vědět, jak to funguje v praxi, co skutečně uživatelé potřebují a co musím udělat, abych uvedl produkt na trh.
(11.7. 2019)

Jaroslav Řasa, zakladatel společnosti ABRA Software  


"Pokud přemýšlím o jakémkoliv vzdělávání, mohu o tom klidně přemýšlet i jako o firmě, pro mě ultimátní cíl jakékoliv lidské organizace je, aby se lidé dozvěděli, co jsou zač, aby to 'Poznej sám sebe', z Delfské věštírny, se opravdu dostalo nade dveře všech vzdělávacích institucí."  (14.8. 2019)

Ladislav Veselý, COO portálu Slevomat